Láska, světlo, pokora a hluboká vděčnost.. 

Myslím, že už jako malá jsem byla tak trochu jiné dítě. Moje máma to se mnou asi neměla úplně jednoduché, byla jsem dost svobodomyslné dítě, myslím že jsem ani moc nechtěla chodit do školy a obecně jsem nechtěla dělat věci které se mají, nebo které by se měly. Myslím, že už jako k dítěti za mnou chodívaly bytosti, ale z mnoha důvodů jsem si tyto schopnosti do jisté míry uzavřela. Mé znovuzrození na sebe nenechalo příliš dlouho čekat. V mém životě se staly určité životní události, které mi postupně zpět otevřely oči a probudili mou duši, mého ducha… Pracovala jsem na sobě a má cesta nebyla jednoduchá, ale proto tu přece nejsme - aby byla jednoduchá. Při mém duchovním vzdělávání, jsem se setkala se spoustou úžasných lidí, kteří mi byli velkou inspirací. Udělala jsem taky pár přešlapů, ale hledala jsem jak pojmout své vjemy, svou zvláštní citlivost - intuici, zkrátka co si počít s tím co se mi děje a nezbláznit se… Jsem stále na cestě, ale i přes to bych řekla, že již umím spoustu věcí rozpoznat a vyřešit ... Ve vší pokoře, lásce a vděčnosti za vše...