Jedna noční návštěva

Spím a najednou se rozezní pláč mé malé dcerky, vzbudim se a cítím neklid,jdu za ní a vím, že tu nejsme sami je to opravdu divné, vezmu ji do náruče a odnesu do své postele, leham si a najednou to cítím za zády, otočím se, zvednu jen ruku proti tomu místu a řeknu nahlas NE a v hlavě říkám dokola jsem láska jsem světlo... Cítím jak mi začíná svítit srdce, dýcham a snažím se myslet na laskavost na lásku a světlo, stále ale před sebou držím odmítavě nasazenou ruku. Dám malé pusu a ona mi jen řekne maminko, tam někdo je a já ji říkám zlato já vím ale nemusíš mít strach , víš jak jsme si to říkali, srdce jako hvězda ta největší na nebi. Vydrž, maminka to vyřeší. V tu chvíli začne klidněji dýchat a já vím že jsme na to dvě ve světle. Otočím se a zavřu oči, ruku ale stále držím před sebou s velkým Ne. A požádám všechny světelné bytosti o vedení a ochranu. Vytvořím si okolo sebe i malé ochranné vajíčko a požádám, aby mi byla dovolena práce pouze skrze světlo a lásku. A zeptám se, tak se mi ukaž, kdo jsi ? V tu chvíli se mi ukáže před očima v plné kráse a síle ona bytost, ale já vím že láska (jako to známe z pohádky ) je silnější než jakékoliv zlo ... ony ty pohádky nikdo nevymyslel, to se zkrátka musí zažít... stejně, jako pekelné bytosti a energie.
Ukázal se mi jako rohatec. A říká mi: A ty si myslíš, že tím svým světlem něco zmůžeš? Tohle když mi řekl, bylo mi jasné, že mi chce jen nahnat strach,protože právě strach je ona energie přes kterou na nás tyto temné entity mohou. Odpověděla jsem jen nemyslím vím a ukážu se ti v plné síle. V tu chvíli jsem si rozzářila srdce jak jen to šlo. Zároveň jsem ale věděla, že za mnou stojí celá světelná parta. A tak žádám nechť je otevřen přesně ten tunel světa, kam tato bytost patří. Najednou cítím zespodu vzduch a tak jediným výdechem pošlu tuto bytost zpět kam patří. Tunel se uzavírá. A já z vděčnosti a láskou děkuji a cítím, že je opět náš prostor čistý a tak ještě dočistím prostor jedním energetickým výbuchem, vytvořím nám ochranu a jdu spát.



Víte co je na tom to důležité? Nepopírejme malým dětem to že něco vidí, cítí nebo slyší, jinak než my dospělí nebo že vidí něco co my ne ... jsou to napojené bytosti a vězte, že pokud vám dítě řekne, že tam někdo/něco je, tak tam je. ... nemusí být vždy temný, ale my jsme naprogramovani bát se neznámeho, jineho, noveho a často dětem říkáme tam nic není nebo nevymýšlej si, protože i nám to říkali...